Ověření pravosti zlata a stříbra

Při nákupu investičních zlatých a stříbrných slitků a mincí je otázka jejich originality, tj. pravosti jednou z nejčastěji pokládaných. Níže uvedený text se Vám pokusí přiblížit některé metody ověření pravosti slitků a mincí z ryzího zlata a stříbra.

1. Ověření pohledem

Nejzákladnější metodou je ověření pohledem.

Dnešní zlaté i stříbrné mince certifikovaných výrobců na sobě nesou všechny podstatné údaje:

• ryzost
• použitý materiál (gold, silver)
• hmotnost uvedenou zpravidla v uncích nebo zlomcích unce, případně v gramech nebo kg
• na mincích je, až na výjimky, uvedena nominální hodnota

Mince je dobré prohlédnout pod lupou. To nám umožní vidět velice precizní detaily ražby, případné povrchové vady nebo změny zbarvení. Při zkoušce pohledem je dobré věnovat pozornost všem údajům na minci. Také nám pomůže, pokud máme k dispozici oficiální fotografii mince a můžeme ji tak porovnat s naším vzorkem. Pozornost věnujeme především detailům - typ a velikost písma, jeho umístnění, shoda vyraženého motivu, linií apod.

Občas se na povrchu zlatých mincí i té nejvyšší ryzosti vyskytují červené skvrny, které mají různou velikost, různou barvu i odstín. Tyto skvrny jsou pouze povrchové a ryzost mince nijak neovlivňují.

Z vědecké studie o vzniku těchto skvrn, kterou vypracovala Chemicko-technologická katedra Univerzity v Římě, vyplývá, že tyto skvrny vznikají v místech, kde na povrchu mince ulpí stopové množství jiného materiálu nebo nečistot, které poté reagují s látkami v ovzduší. Tyto skvrny se dají vyčistit čistící emulzí nebo čistící vatou na šperky.

Originální text studie v anglickém jazyce je zpoplatněn a dostupný je ta tomto odkaze:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/sia.1800/abstract

Zlaté a stříbrné slitky certifikovaných výrobců na sobě také nesou všechny podstatné údaje:

• ryzost
• použitý materiál (gold, silver)
• hmotnost uvedenou v gramech nebo kg, případně v uncích
• razidlo výrobce
• většina slitků disponuje vlastním sériovým číslem 

U slitků se také zaměřujeme na údaje na něm uvedené, na případné povrchové vady nebo změny zbarvení. U zatavených slitků do plastové bezpečnostní karty zkontrolujeme případné poškození obalu, které by mohlo signalizovat, že se slitkem bylo manipulováno. Protože se forma obalu u jednotlivých výrobců liší, i zde platí, že pokud máme oficiální fotografii slitku včetně obalu, pomůže nám to porovnat nejen shodu údajů na samotném slitku, ale také provedení plastové karty. Některé karty mají slisované okraje, jiné ne. Některé jsou z tenkého plastu, jiné naopak z tvrdého.

Bezpečnostní plastové karty nesou označení CertiCard® Security Case, Temper-evident Case, BarCard® Security Case apod.

V případě zájmu o více informací můžete navštívit stránky jednoho z největších výrobců bezpečnostních karet, italské společnosti CERTILINE SRL.

http://www.certiline.com/

2. Kontrola hmotnosti

Druhá nejzákladnější metoda je kontrola hmotnosti pomocí digitální váhy. Pro přesné vážení drahých kovů se doporučují laboratorní a analytické váhy s dílkem 0,001g. Jako kontrolní váha nám postačí i taková, která má dílek 0,01g, případně 0,1g. Trh s váhami je skutečně velký, stejně tak jejich cenové rozpětí, které se pohybuje od 50 eur až do 2.000 eur a více.

Při výrobě zlatých mincí a slitků dbají mincovny na větší přesnost než při výrobě stříbrných. Při vážení těch stříbrných tedy nesmíme být překvapeni, pokud například stříbrná mince váží trochu víc a s jistou tolerancí musíme počítat. Tato tolerance je však minimální. Například u mince 1 oz (31,1g) můžeme vážením zjistit výslednou hmotnost 31,2g, což je v pořádku. Při mnohem vyšším údaji, například 32g, bychom však měli zpozornět. Stejně tak nižší hmotnost, která například nedosahuje ani 31g, není při jednouncové minci v pořádku.

Testovaný vzorek se doporučuje zvážit několikrát. Rozdílné výsledky mohou být způsobené nepřesností samotné váhy, působením nerovného povrchu stolu, na který jsme váhu umístnili, nebo působením tlaku na stůl v momentě vážení, například tím, že se o stůl opřeme. Váhy s nastavitelnými nožičkami a vestavěnou vodováhou jsou přesnější.

3. Kontrola magnetem

Tato dostupná, jednoduchá zkouška nefunguje na 100%, jako doplňková metoda je však velice doporučovaná. K takovému ověření budete potřebovat, silnější neodymový magnet který lze zakoupit ve specializovaném obchodu. Ryzí zlato ani stříbro nejsou magnetické kovy, při přiložení neodymového magnetu tedy nijak nereagují.

Pokud se testovaný vzorek začne od magnetu odtahovat nebo naopak k magnetu přitahovat, jedná se o falzifikát.

Testovaný vzorek nakloníme k podložce na cca 45 stupňů a neodymový magnet po něm necháme sklouznout. U ryzího zlata nebo stříbra neodymový magnet sklouzne pomalu dolů pouze vlivem gravitace.

Pokud mince nebo slitek obsahuje jádro z magnetického materiálu, magnet mění své chování. V závislosti na použitém materiálu jádra dochází k těmto možnostem:

a. Magnet zůstane na místě, přitažen falešným magnetickým jádrem.

b. Magnet výrazně zpomalí, tj. pohybuje se po testovaném předmětu sice směrem dolů, ale velice pomalu a obtížně.

c. Magnet je testovaným vzorkem odpuzen, tj. magnet sklouzne dolů velice rychle.

Při testování mincí s příměsí dalšího kovu musíme počítat s jinou rychlostí magnetu v závislosti na poměru drahé kovu a dalšího kovu obsaženého v minci.

To, že testovaný vzorek na magnet nereaguje však neznamená, že vzorek je pravý. Například k výrobě falešného zlata jsou v menší míře používány už i nemagnetické kovy. Tuto metodu tedy musíte brát pouze jako doplňkovou a vždy ji musíte kombinovat ještě s další metodou.

Pro lepší představu doporučujeme k shlédnutí některá videa na youtube.com.

Např.

https://www.youtube.com/watch?v=vOVZv-60Uu4

4. Měření rozměrů pomocí posuvného měřítka

Posuvné měřítko má spousta kutilů doma, případně se dá za poměrně nízký obnos pořídit v obchodě. Tato metoda je tedy dostupná všem. Při měření si musíme dát pozor, abychom nepoškrábali povrch mince nebo slitku. Naměřené hodnoty porovnáme s údaji výrobce. Někteří výrobci uvádějí pouze orientační rozměry, což nám porovnávání bohužel stíží. U slitků zatavených do plastové karty musíme počítat s odchylkou i v případě, že odečteme tloušťku obalu. Tyto slitky se tedy měří hůře, nicméně je to reálné.

Dále můžeme z vlastních naměřených hodnot vypočítat objem a s pomocí údajů o hustotě zlata a stříbra (zlato 19,30g/cm3, stříbro 10,49g/cm3) můžeme vypočítat hmotnost slitku/mince, která musí odpovídat údaji na něm vyraženém. V případě slitků musíme počítat s určitou tolerancí také z důvodu zaoblených hran slitku.

Příklad výpočtu pro zlatý slitek Argor Heraeus 1 oz (vycházíme z rozměrů uváděných výrobcem a v příkladu je považujeme také za naměřené):

Objem = a x b x c

Objem = 40,4 x 23,3 x 1,75

Objem = 1647,31 mm3 = 1,64731 cm3

Hmotnost = hustota x objem

Hmotnost = 19,3 x 1,64731

Hmotnost = 31,793083 g

Hmotnost jedné unce je 31,103 gramů. Odchylka může být způsobena nejen nepřesným měřením, ale již zmiňovanými zaoblenými hranami slitku.

Vzorec pro výpočet objemu válce (mince):

Objem = π x r2 x v

(π = 3,14; r = poloměr; v = výška)

V případě mincí musíme zohlednit mnohem větší odchylku z důvodu vyvýšeného reliéfu a u některých mincí také vroubkovaných hran. Výpočet je tedy velice nepřesný až nereálný. Pro mince je vhodnější metoda měření hustoty pomocí Archimédova zákona nebo ověření pomocí přesné magnetické váhy.

5. Měření hustoty pomocí Archimédova zákona

Velmi efektivní je měření hustoty v domácích podmínkách. Tuto metodu můžeme použít u všech slitků a mincí, které nejsou trvale uzavřené v plastových kapslích nebo zatavené do plastové karty. K tomuto měření budeme potřebovat digitální váhu a nádobu s vodou.

První varianta se silikónovým lankem:

Nejprve si zvážíme samotný slitek nebo minci a údaj si poznamenáme. Dále položíme na váhu nádobu s vodou a váhu vynulujeme. Následně slitek nebo minci vložíme do vody za pomocí silikonového lanka tak, aby se předmět nedotýkal nádoby a zároveň byl celý ponořený. Hmotnost objemu, která se nám zobrazí na displeji si také poznamenáme.

Vzorec pro výpočet hustoty ponořeného předmětu na silikonovém lanku:

Hustota = hmotnost testovaného vzorku / hmotnost objemu

Pozn. Hustota ryzího zlata je 19,3g/ml, stříbra 10,49g/ml.

Druhá varianta bez silikonového lanka:

Zvážíme samotný slitek nebo minci a údaj si poznamenáme. Dále položíme na váhu nádobu s vodou a váhu vynulujeme. Následně slitek nebo minci vložíme do vody a poznamenáme si číselný údaj z displeje.

Vzorec pro výpočet hustoty ponořeného předmětu bez silikonového lanka:

x = hmotnost testovaného vzorku - hmotnost ponořeného testovaného vzorku

Hustota = hmotnost testovaného vzorku / x 

Pozn. Vzhledem k tomu, že nejčastěji využívaným materiálem pro falešné jádro drahých kovů je wolfram, který má stejnou hustotu jako zlato, je třeba tuto metodu kombinovat ještě s další a podezřelý předmět ověřit i jiným způsobem.

Pro lepší představu doporučujeme k shlédnutí některá videa na youtube.com.

Např.

https://www.youtube.com/watch?v=lDSRmjkX9gI

https://www.youtube.com/watch?v=0DCDDoBrYS8

6. Měření tloušťky pomocí ultrazvukového přístroje

Tato nedestruktivní metoda umožňuje měření tloušťky různých materiálů. Přístroje se liší funkcemi i vlastnostmi a výběr na trhu je skutečně velký.

Ultrazvukový tloušťkoměr je elektronický přístroj založený na šíření a odrazu ultrazvuku. Transduktorem umístěným v sondě přístroje přiložené k povrchu měřeného materiálu je vyslán ultrazvukový signál. Ten se v měřeném materiálu šíří určitou známou rychlostí, specifickou pro ten který druh materiálu. Na konci měřené tloušťky, tj. na rozhraní s jiným prostředím, se odráží a po zpětném průchodu je zachycen sondou přístroje. Ze známé rychlosti šíření ultrazvuku v konkrétním materiálu a doby dvojího proběhnutí signálu měřeným místem přístroj vypočítá délku dráhy signálu, tedy tloušťku měřeného materiálu.

Jak bylo popsáno výše, rychlost šíření ultrazvukových vln má u rozdílných materiálů i rozdílnou dobu průchodu, přístroj tedy naměří vždy pouze jeden materiál (ten, který byl zvolen před samotným přiložením sondy). Pokud tedy slitek obsahuje jádro z falešného kovu, přístroj naměří tloušťku pouze od povrchu slitku k tomuto jádru. Výsledná tloušťka tak bude mnohem menší, než by měla být tloušťka pravého slitku. Touto metodou tedy odhalíme skryté jádro z jiného materiálu.

Při testování slitků a mincí lehce potřeme testovaný vzorek vazebním gelem v místě, kde budeme přikládat sondu. Na displeji si poté zvolíme materiál, který budeme měřit a displej nám na základě našeho výběru zobrazí rychlost šíření ultrazvukových vln. Ta je v případě zlata 3240m/s, v případě stříbra cca 3600m/s. Přiložením sondy ke slitku přístroj zobrazí jeho tloušťku. Naměřenou tloušťku ještě zkontrolujeme pomocí posuvného měřítka.

Kvalitní ultrazvukový přístroj je finančně náročný přibližně stejně jako přesná analytická váha s přesností na 0,001g.

Pro lepší představu doporučujeme shlédnout některé z videí na youtube.com. Např.

https://www.youtube.com/watch?v=tVjRSye8z-c

https://www.youtube.com/watch?v=89ATeNy3DIo

7. Měření vodivosti

GoldScreenBox je rychlý a nedestruktivní testovací přístroj pro určení elektrické vodivosti. Byl vyvinut speciálně pro testování pravosti drahých kovů, zejména mincí a slitků do hmotnosti 100g.

Princip měření je založený na bezkontaktní, indukční metodě. Přístroj neměří elektrickou vodivost jen na povrchu, ale až do hloubky 1,3mm.

Přístroj poskytuje rychlou a  jednoznačnou interpretaci výsledků během několika sekund.

8. Ověření pomocí přesné digitální magnetické váhy

(jedna z nejpřesnějších a nejúčinnějších metod kontroly v případě použití wolframu coby falešného jádra)

Přesná magnetická váha je vhodná pro testování zlatých i stříbrných mincí a slitků, případně k testování platiny a palladia. Je vhodná také na testování slitků zatavených do bezpečnostní plastové karty, mincí v plastových kapslích nebo originálních PVC obalech. To je nesporná výhoda jejího použití.

Magnetická váha měří změnu hmotnosti magnetu umístěného na váze. Tato změna hmotnosti je zjištěna jako rozdíl mezi situací v případě, že vzácný kov v testovaném vzorku chybí nebo je-li přítomen v nejbližším okolí magnetu, ale aniž by vzorek byl ve skutečnosti v mechanickém kontaktu se samotným magnetem.

Ryzí zlato (Au) a jemné stříbro (Ag) vykazují výrazný diamagnetismus, tj. tyto kovy jsou z magnetického pole vytlačeny. Oba tyto kovy (pokud jsou použity v ryzí nebo velmi jemné formě) vykazují pozitivní hmotnostní rozdíl (+).

Typické falešné materiály s vyšší hustotou, jako je wolfram, tantal, molybden, iridium, rhenium a jejich slitiny, mají silnější paramagnetické vlastnosti, což dokazují svým chováním v magnetickém poli. Takové materiály jsou vtažené do magnetického pole a vykazují negativní hmotnostní rozdíl (-).

Magnetickou váhou jsou odhalena i skrytá paramagnetická jádra ve slitcích nebo mincích s horní vrstvou z jednoho z drahých kovů (Au nebo Ag). I malý obsah (například 5%) paramagnetických kovů ve vnitřku mince či slitku je tak bezpečně odhalen.

Pro lepší představu doporučujeme shlédnout některé z videí na youtube.com. Např.

https://www.youtube.com/watch?v=KOQc6khGzYA

https://www.youtube.com/watch?v=TyHrAQt9cnI

Závěrem

Kromě výše uvedených metod existují samozřejmě ještě další. Vybrali jsme však ty nejzákladnější metody, které lze aplikovat i v domácích podmínkách.

Při ověřování pravosti se vždy doporučuje kombinovat více metod měření zároveň. Rozhodnutí vychází zcela přirozeně z toho, v jaké formě máme slitky nebo mince k dispozici. Z výše uvedeného vyplývá, že testování slitků zatavených do bezpečnostní plastové karty je nejobtížnější. Nákup investičních mincí je naopak z hlediska testování výhodnější.

Ať už se rozhodnete jakkoli, při nákupu investičních drahých kovů vybírejte prodejce s rozvahou.

Přejeme Vám jen samá správná rozhodnutí

společnost 3signa, s.r.o.

Další videa:

https://www.youtube.com/watch?v=K7rkVUaXTdc

https://www.youtube.com/watch?v=BCWzT905ci4

Další užitečné informace nejen o našich produktech, najdete na stránkách 3signa-zliatky-mince.sk